• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Pomůžeme kojení?

Pomůžeme kojení?

U příležitosti Světového týdne kojení 2013 se nad pomocí kojení zamyslela držitelka Křišťálového křídla v kategorii Medicína a věda 2012, přednostka I. dětské kliniky LF UK a DFNsP v Bratislavě, paní doc. MUDr. Oľga Červeňová, CSc.

Cílem všech preventivních programů je již od prenatálního období zdravé dítě, případně včasný záchyt onemocnění, či snaha o to, aby důsledky onemocnění ovlivňovaly kvalitu života dětského pacienta co nejméně. Do praxe se dostávají stále nové screeningové metody, které pomáhají vyhledávat rizikové jedince. Existuje však jeden významný nástroj prevence a tím je kojení.

V době, kdy moje generace přiváděla na svět děti, jsme byli hrdí na naši dokonalou umělou výživu a kojení se nevěnovala náležitá pozornost. Mnozí moji vrstevníci ani dnes nepřipisují kojení takový význam jaký mu náleží. Sama jsem začala o problematice uvažovat, až když se mi narodil vnuk. Když se narodily děti ženám mé generace, byly hned uloženy na novorozenecké oddělení, kde si několik hodin pěkně poplakaly a často až na druhý den byly přineseny ženě na kojení.

Víme, že kojení jako přirozený způsob výživy dětí již od narození podporuje zdraví a zlepšuje kvalitu života a vztahu dítěte a ženy. Podporováno je i odborným usměrněním MZSR z roku 2009. Podle něj by mělo být kojení podporováno od narození po celou dobu jeho trvání. Co to vlastně znamená, podpořit kojení od porodu? Stačí dítě přiložit k prsu? Kdy? Jak ho přiložit? Kam? Kdo? Na jak dlouho? A je to skutečně nezbytné? Ano, přesné dodržení metodiky vyplývající z fyziologie procesů, které nastávají po porodu, je i v tomto případě velmi důležité. Pokud porod proběhne tak, jak má, kojení je další děj, který nastupuje automaticky. Velmi mu pomáhá uložení novorozence kůže na kůži na matčinu hruď. Fascinující je, že dítě se umí samo přisát, k bradavce si doleze samo, což může trvat i více než hodinu. Tento postup je jedním ze základních předpokladů toho, aby bylo kojení úspěšné, z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska. Ženě pomáhá při urychlení zavinování dělohy, porodu placenty a redukci krevních ztrát. Dítě se posouvá na loktech a saje si ručičku - chuť a vůně plodové vody na rukou mu pomáhají hledat bradavku, jelikož dvorec bradavky vylučuje látky podobné vůně a chuti. Správné přisátí je nezbytné k tomu, aby dítě získalo mléko dostupné v prsu, regulovalo jeho tok a současně nepoškozovalo bradavku ženy. Dítě se pak kojí a první kojení by mělo skončit samo - tím, že samo pustí bradavku.

I ženy se chovají podobně a předvídatelně, když jsou poprvé v kontaktu se svým novorozeným dítětem. Nejdříve se opatrně konečky prstů dotýkají končetin dítěte. Během dalších čtyř - pěti minut začínají dlaní ruky hladit záda dítěte, do devíti minut se zcela přestanou dotýkat dítěte konečky prstů, zdvojnásobí se počet doteků dlaní ruky a dotýkají se více těla dítěte než končetin.

Základní zhodnocení stavu novorozence pozorováním se uskutečňuje během tohoto procesu a po skončení kojení, pokud je to nutné, je možné ho přímo na těle ženy vyšetřit, následně zvážit a spolu s dítětem ženu přibližně po dvou hodinách přemístit na oddělení šestinedělí. Rooming-in tedy začíná již na porodním sále a znamená nepřerušený kontakt ženy a dítěte, a to i během převozu na pokoj a i po převozu.

Celé toto fascinující divadlo ženy a dítěte po porodu já nádherné, dojemné, ale hlavně užitečné pro novorozence a jeho maminku. Ptám se ale, proč se tak neděje ve všech porodnicích? Nové poznatky se prosazují těžko, pomozme jim.