• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Věda a kojení
• Mikroplasty v mateřském mléku

Mikroplasty v mateřském mléku

Médii proběhly zprávy o výzkumu vědeckého týmu, vedeného Antoniem Ragusem, ve kterém tito výzkumníci poprvé dokázali přítomnost mikroplastů v mateřském mléku. To mohlo vyvolat nejistotu, jestli je na místě kojit a zda kojení děťátku tímto neubližuje. Jednoznačné poselství je: kojte dále, vysvětlíme vám proč.

Právě pokračováním v kojení dodáváte svému dítěti tisíce rozličných látek, které mají možnost dorovnávat negativní účinky znečišťování životního prostředí na těle děťátka, na jeho zdraví a inteligenci. Mikroplasty jsou výsledkem znečišťování životního prostředí. V úvodu studie tým vědců konstatuje, že produkce plastů dosáhla 350 milionů tun ročně. A výsledkem našeho používání plastů v takovém rozsahu je, že mikroplasty začali vědci postupně nacházet všude – ve vodě, v potravinách, na horách, ve vzduchu, v lidské krvi, v placentě, v kravském mléku, v umělém mléku. A proto není překvapivé, že i v mateřském mléce. Je to výsledek toho, jak velmi znepokojivá je situace týkající se používání plastů. Znamená to, že děťátka jsou vystavena mikroplastům již v děloze v období těhotenství, že je přijímají ze vzduchu a následně z potravin a z vody.

Poselství zní: začněme řešit výrobu a používání plastů

Kojící ženy žijí ve stejném prostředí jako všichni ostatní. To, že se mikroplasty nacházejí v mateřském mléku je stejně tragické jako to, že se nacházejí v placentě. Vypovídá to o tom, že v zájmu zdraví nás všech, v zájmu zdraví dětí potřebujeme na celém světě učinit kroky, abychom zlepšili životní prostředí. Mikroplasty v mateřském mléku jsou dalším varováním po tom, co byly objeveny mikroplasty v lidské krvi. Jinými slovy, nic nezůstalo nedotčeno. Toto jsou důkazy toho, jak významné jsou důsledky používání plastů a jak moctoho potřebujeme z hlediska výroby a používání plastů změnit.

Co můžeme udělat?

Dál kojit. Je to stejné jako s jinými látkami a toxiny, které v důsledku špatného stavu životního prostředí vdechujeme, pijeme a přijímáme. Protože mateřské mléko obsahuje látky, které kompenzují negativní vliv životního prostředí a možných toxinů. Obsahuje protirakovinové látky, látky, které pomáhají obranyschopnosti organismu děťátka a které rozvíjejí kognitivní schopnosti dítěte, obsahuje kvalitní tuky, bílkoviny, minerály a množství dalších jedinečných látek, které neobsahuje žádná jiná potravina.

Pomůže přestat kojit?

Nepomohli bychom si, kdybychom přešli na krmení umělým mlékem. Protože se mikroplasty nacházejí všude, tak se nacházejí i v umělém mléku, i v kravském mléku, ze kterého se vyrábí.

Před mikroplasty neumíme utéct. Kojení je navíc ekologické – právě kojením pomáháte životnímu prostředí, protože děťátko pije mateřské mléko přímo z prsu – nejsou tedy potřeba lahve na krmení (které se často vyrábějí z plastů), nejsou potřeba obaly na mléko, žádný transport a podobně.

Dokonce i když nic plastového nepoužíváte, mikroplasty se dnes už podle autorů studie nacházejí v soli, v cukru, v medu a jiných běžných potravinách.

Autoři studie ve 4.části svého článku konstatují, že mikroplasty se ,,nacházejí všude v prostředí, že vystavení těmto mikročásticím se nedá vyhnout, a z tohoto důvodu není možné určit konkrétní zdroj  z takového obrovského množství možností, odkud mikroplasty mohou pocházet.“

Mateřské mléko se často používá jako indikátor ke sledování míry poškozování životního prostředí – to například  nedávno udělalo WHO (Světová zdravotnická organizace) při své studii.

Cílem těchto studií není zpochybnit kojení nebo kvalitu mateřského mléka. Cílem je varovat celou společnost, politiky a výrobce před dopady plastů na životní prostředí a ukázat, jak urgentně potřebujeme změnu tak, abychom ochránili nejen děti, ale zdraví nás všech.

Vědecký zdroj:

Ragusa A, Notarstefano V, Svelato A, Belloni A, Gioacchini G, Blondeel C, Zucchelli E, De Luca C, D'Avino S, Gulotta A, Carnevali O, Giorgini E. Raman Microspectroscopy Detection and Characterisation of Microplastics in Human Breastmilk. Polymers (Basel). 2022 Jun 30;14(13):2700. doi: 10.3390/polym14132700. PMID: 35808745; PMCID: PMC9269371.