Dlouhodobé kojení

Může mít dlouhodobé kojení negativní vliv na psychický vývoj dítěte ve smyslu, že by ho brzdilo ve vývoji? To že je společnost negativně nastavená na dlouhodobé kojení do vysokého věku dítěte, to už jsem si zvykla a ignoruji to. Ale zaráží mě to od odborníků či psychologů. Setkala jsem se s argumenty, že kojením je strašně snadné uspokojit potřeby dítěte a uklidnit ho, ale že v tom není pro dítě žádná výzva a dítě se tak neposouvá ve vývoji, protože není nucené. Není to myšleno zle, či nějak drsně. Jedna psycholožka sama dodává, že někdy je prostě řešení situace, že se dítě nakojí, ale zároveň připomíná, že je důležité nabízet dítěti i jiné možnosti řešení situace. Např. se mi ještě teď občas stane, že syn se chce kojit, ale pak se ho zeptám, jestli nemá žízeň a hned se pustí a jde se napít. Ale samozřejmě jsou i komplikovanější situace, které nejdou takto jasně řešit. Další odborník mi teď vysloveně také nezakázal kojení a společné spaní, ale také mě nabádal, abych dobře rozlišila, co je ještě potřeba dítěte a aby se z toho nestal jenom zvyk. A to jak mluvil, jsem si vyložila, že syna kojení může svým způsobem brzdit v osamostatňování. Synovi budou 4 roky. Kojí se hlavně při usnutí a probouzení a sem tam i v průběhu noci. Přes den už tolik ne. Myslím, že už ani nemám tolik mléka, protože nepolyká, spíše jen dudá. Ráda bych mu dopřála samoodstav. Ale přijde mi, že jsem pořád odněkud bombardována informacemi, jak dlouhodobé kojení nemusí být pro starší dítě to nejlepší. Děkuji za odpověď.