Syn (20m) mě vyžaduje u spaní

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně večerního spaní syna. Syn (20 měsíců) je stále kojen na požádání, k tomu už také docela dost jí. Kojí se hodně, i v noci (spí s námi). Večer mě stále potřebuje i po té, co ho uspím. Má to tak od cca 5 měsíců, kdy začal odmítat dudlík (dávala jsem mu ho právě večer v případě, že mě stále volal k sobě). Od té doby je to v podstatě tak, že ho večer uspím (způsob se za tu dobu několikrát změnil), spinká chvíli sám a pak mě volá. Někdy po 20 minutách spaní, někdy po hodině, to je různé, dýl to nebývá. A pak už od něj třeba vůbec nemůžu vstát, nebo až zase třeba po hodině společného ležení. Jsem z toho už frustrovaná a trápí mě to. Chtěla bych večery trávit jinak než stále ležet s ním a dělat mu dudlík. Nevadí mi k němu přijít a pomoct mu zase usnout, vadí mi, že už pak nemohu odejít, nebo až po dlouhé době. Manžela odmítá, když jej vezme - třeba jen na chvíli, abych si umyla zuby - hystericky pláče a intenzita se stále stupňuje. Přes den spí také pouze u mě a potřebuje vícekrát uspat, často se budí s pláčem. V noci se také dost budí, většinou u prsa zase usne, někdy ho musím ponosit. Je velmi vnímavý, všechno ho ruší, někdy se začne budit i při zašustění peřiny. Neznám žádné děťátko, které by to ještě v jeho věku takto mělo... Myslela jsem si, že jej budu kojit do samoodstavu, ale začínám kvůli těm večerům přemýšlet o odstavení. Je mi to velmi nepříjemné, že u něj musím celé večery ležet, jsem pak na něj zbytečně naštvaná a to se pak odráží na celkové (ne)pohodě naší rodiny. A takhle to nechci, jinak máme krásný vztah, kontaktní a respektující přístup k dítěti mi vyhovuje a společný čas si užíváme. Snažím se s ním o tom také přes den mluvit, že bych potřebovala, aby mě pustil, když usne, ale bohužel bez výsledku. Moc Vám předem děkuji za rady a podporu a také za všechnu Vaši práci. Jana